25.7.2009 pořádal Retriever klub ve spolupráci s OMS Třebíč klubové speciální zkoušky z vodní práce v krásném prostředí Litohoře. Na tyto zkoušky jsem přihlásila Alana, měly to být jeho vůbec první lovecké zkoušky. Na místo jsme dorazili téměř na čas, Alan už ráno poznal, že se bude něco dít a když na místě viděl ostatní psy, vůdce, poskládánou zvěř pro zkoušky, myslivecké troubení, pušky, neskutečně ožil.

Po rozlosování čísel, my s číslem 16, jsme odjeli do honitby, kde nás jako první čekal klid na stanovišti.Řekla bych jedna z nejtěžších disciplín a hned na začátek. Alan šel na volno, položila jsem ho vedle nohy a čekala, co se bude dít. Celkem zde bylo 5 střelců na zhruba 20 psů, Jednoho střelce jsme měli hned před náma a druhého za náma. Při prvním výstřelu si Alan sedl a sledoval každou ránu, těch 10min mi přišlo nekonečně dlouhých, ale Alan se ani nehnul, jakmile střelba skončila, tak si zase lehl a čekal co bude dál. Výsledná známka 4 a pochvala, že pes je velmi klidný, ale velice pozorný. Přešli jsme na další disciplínu, dohledávka pohozené kachny. Vítr nám přál, jakmile jsem Alana vypustila začal krásně slídit, ověřil si předešla místa pohození a kachnu mi donesl ve 2. minutě. Po menší pauze, jsme přešli na disciplíny chůze u nohy na řemeni (a volně) a marking. Ještě se mi nestalo, že by Alan předčasně vyběhl, věřit mu bylo tedy na místě, marking krásně vypracoval, bez zbytečného dosliďování a s rychlým návratem. Měli jsme další 4. Přesunuli jsme se k vodě, kde nás čekala hluboká voda (přinášení kachny z hluboké vody) a handling 2 kachen. Přinášení bylo v pořádku, ale handling byl trošku oříšek, byl poměřně silný proud díky větru a hladina byla částečně zakrytá rákosem. Poslala jsem Alana nejprve pro pravý kus, aby nám moc neuplaval, plaval krásně přímo a při zpátečné cestě uviděl kus druhý. Bez zaváhání kus přinesl a vyslat ho pro kus druhý, v tomto okamžiku už o něm věděl, bylo snadné. Až do této chvíle jsme měli samé 4, i malé pomocné známky, a v právě v tomto okamžiku na mě padla nervozita, protože nás čekal všemi obáváný rákos a boj o titul. Alanův "problém" je, že je v dohledávkách někdy až moc rychlý, tudíž časový limit, kdy musí hledat a kdy ještě není kus pohozený, byl pro něj moc dlouhý a tak ke konci už nechtěl chodit moc hluboko do rákosu. Ačkoli po pohození kachny ji dohledal v okamžiku, dostali jsme výslednou známku 3.

Do poslední chvíle jsme nevěděli, jak na tom jsme, něco jsme tušili, ale byli zde i pejsci, kteří mají už vodní práce za sebou a jsou šampiony práce. Proto pro mě bylo velkým překvapením, když jsme byli ohodnoceni I.cenou a titulem CACT (se ztrátou 1 bodu).